Služby nabízíme denně od 8:00 do 20:00!
info@rehabilitacebezhranic.com
+420 730 530 155

SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU - příznaky, příčina, prevence, návod na cvičení

19.04.2023

"Karpály", karpální tunel, nebo-li přesně řečeno syndrom karpálního tunelu je relativně běžný zdravotní problém postihující ruku a zápěstí. Karpální tunel je anatomický prostor, který se nachází mezi kostmi zápěstí a silným vazem zvaným retinaculum flexorum (viz video). Tímto prostorem prochází šlachy svalů ale i priferní nerv, konkrétně n. medianus (česky nerv středový). Pro tento syndrom je typická bolest, brnění, snížená citlivost ruky, otékaní ruky, ale i zhoršování obtíží v noci. Příznaky bývají zprvu mírné a pokud se přehlíží (neléčí se) mají zpravidla zesilující charakter.  Bývají až vysilující a v nejhorších případech  může dojít až k trvalému poškození nervu. Obtíže vznikají utlačením nervu, který karpálním tunelem prochází. Důvod komprese (utlačení)  je většinou kombinace různých faktorů.  Možnosti léčby jsou jak konzervativní tak  i operativní. 

PŘÍZNAKY syndromu karpálního tunelu

Kromě výše zmíněných příznaků (bolest, brnění, snížená citlivost, otok, zhoršování obtíží v noci) je typické, že se neurologické obtíže (necitlivost, brnění) vyskytují pouze na některých prstech! Konkrétně na palci, ukazováku, prostředníku a z části i na prsteníčku. N. medianus totiž senzitivně inervuje pouze 3 a půl prstu. Zbylý prst a půl totiž senzitivně inervuje n. ulnaris! Pokud je přítomna bolest, nemusí být lokalizovaná pouze v oblasti zápěstí a ruky, ale také v předloktí. Dalším příznakem je i zhoršená jemná motorika. 

Bolest v kombinaci s brněním a necitlivostí totiž velmi negativně ovlivňuje jemné a přesné pohyby prstů a ruky. Negativně je ovlivněn i stisk a úchop ruky. Kvůli útlaku nervu CNS (mozek) získává nepřesné informace a neumí přesně určit/vyhodnotit sílu zapojení jednotlivých svalů. Člověk s karpálním syndromem má tedy např. horší představu o tom, jak silně má předmět/y držet. Syndrom karpálního tunelu je někdy doprovázen i pocity těsnosti/stažení ruky a zápěstí.


PŘÍČINY syndromu karpálního tunelu

Na vzniku obtíží podílí různé rizikové faktory. Mezi ně patří např. opakované pohyby zápěstí, práce zahrnující dlouhodobý stisk ruky nebo repetitivní stisky ruky. Dále také poranění zápěstí: zlomeniny zápěstí, vymknutí zápěstí, dislokace zápěstí, zánět šlach nebo RSI (repetitive strain injury), nebo-li poškození z opakovaného namáhání. S RSI se mohou potýkat lidé kteří: pracují na počítači (myš, klávesnice), pracují u montážní linky, hrají na hudební nástroje (kytaristi, bubeníci, houslisti, apod.). Poranění zápěstí a/nebo ruky může vést k otoku, zánětu a tlaku na karpální tunel. 

Další rizikové faktory, které mohou vést k rozvoji syndromu karpálního tunelu jsou různá degenerativní onemocnění kostí a kloubů jako např. artritida, ale i hormonální změny (těhotenství, menopauza) nebo třeba cukrovka či jiná metabolické onemocní.


PREVENCE syndromu karpálního tunelu

U muzikantů je vhodné zařadit rozcvičku před samotným hraním. dbát na pravidelné přestávky, snažit se udržet dobré držení těla při tréninku na hudební nástroj. Na konci "hudebního tréninku" je vhodné důkladné protažení svalů horní končetiny, především flexorů zápěstí a ruky. Stejné doporučení platí i pro ty, kteří pracují na montážní lince, v kanceláři nebo pro ty, kteří pravidelně chodí cvičit do fitness center apod.

Toto lze aplikovat i v prevenci RSI v oblasti ruky a zápěstí.

Další možností je zvýšení svalové kapacity pomocí pravidelného silového (odporového) tréninku flexorů i extenzorů zápěstí (trénink předloktí). Cvičit lze ob den, ob dva dny nebo alespoň jednou týdně. Důležité je zde především plynulé tempo, plný rozsah pohybu. Začínáme zlehka a snažíme se najít váhu se kterou zvládneme 3 série po 10 opakováních. (Pokud nemáte k dispozici jednoruční činky, postačí PET lahev plná vody. Mezi sériemi je pauza 30 až 60 vteřin. Když se svaly adaptují na tuto váhu, lze zvýšit objem tréninku nebo jeho intenzitu (buď zvýšíme počet opakování, nebo počet sérii, poté můžeme zvýšit intenzitu a opět pár opakování ubrat).  Pro zjednodušení malý příklad:

Pokud cvičím 2x týdně mohu zvolit následující strategii:

První týden - 3x10 opakování s x kily
Druhý týden- 3x12 opakování s x kily
Třetí týden - 3x15 opakování s x kily nebo 4x10 opakování s x kily
Čtvrtý týden - 3x10 opakování s x kily + těžší činka/PET lahev 
Pátý týden - 3x12 opakování se stejnou váhou jako čtvrtý týden
a stále dokola... 

Cca jednou za 2 měsíce je vhodné na týden trochu zvolnit, ubrat váhu náčiní nebo snížit počet opakování. 


DIAGNOSTIKA syndromu karpálního tunelu

Obvodní lékař Vás pravděpodobně zašel na jiným specializovaným lékařem (rehabilitační lékař, neurolog nebo ortoped). V rámci fyzikálního vyšetření Vás by Vás neměl minout jeden nebo více následujících kineziologických testů např. Phalenův test,  obrácený Phalenův test, Tinelův příznak/test, Kompresní test na n. medianus, Durkanův test nebo např. test úchopu (měřen dynamometrem) či test elevace ruky.

Zobrazovací metody

Tyto testy bývají doplněny i zobrazovací metodou např. rentgenem, magnetickou rezonancí nebo EMG vyšetřením (pravděpodobně nejčastější). Pokud se dostanete na rehabilitaci, kineziologické testy by Vás neměly minout ani během vstupního kineziologického vyšetření.

Následující kineziologické testy můžete ze zajímavosti vyzkoušet u Vás doma a velmi orientačně si ověřit, zda-li by se o syndrom karpálního tunelu mohlo jednat. Diagnózu však vždy nechávejte na odborníkovi (lékaři).

Kineziologické testy, které můžete vyzkoušet u Vás doma


CVIKY proti syndromu karpálního tunelu

Share